Znáte cestovatelská dobrodružství Emila Holuba?

Znáte cestovatelská dobrodružství Emila Holuba?

Emil Holub byl známý český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Znáte jeho africká dobrodružství?

Dětství, dospívání a láska k Africe

Emil Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích. Již odmala ho fascinovaly cizí kraje a podle svých slov měl na jeho život velký vliv africký cestopis Davida Livingstona, který četl v dětství. Po úspěšném ukončení gymnázia chtěl studovat přírodní vědy, na přání svého otce lékárníka se ale nakonec vydal na studia na lékařskou fakultu, kterou v roce 1872 úspěšně dokončil.

První výprava do Afriky

Přestože byl oficiálně lékařem, jeho fascinace Afrikou ho neopustila, a proto se za podpory Vojtěcha Náprstka 16. května 1872 vydal na svou první cestu do jižní Afriky. K jejím břehům doplul v červenci, ale plavbu protrpěl, protože ho po většinu cesty sužovala mořská nemoc. V Africe si záhy po připlutí založil lékařskou praxi. Tím ovšem jeho objevitelský duch nebyl ani zdaleka utišen. Ačkoliv se v roce 1879 vrátil zpátky do své rodné země, ihned po návratu začal plánovat svou další expedici.

Druhá africká expedice

Ta se nakonec uskutečnila až za podpory Františka Josefa I., ministerstva obchodu a války a také s výraznou podporou rakouské geografické společnosti. Na konci roku 1883 se konečně vydal na svou druhou expedici do Afriky, která nesla jméno Holubova Rakousko-Uherská expedice. Holubovým cílem bylo tentokrát přejít celý kontinent od jihu na sever a prozkoumat maximum afrického kontinentu. Jeho cesta měla začít v Kapském Městě a skončit až v Káhiře. Jak se ale ukázalo, na jeho druhé africké výpravě se skutečně pokazilo vše, co mohlo.

Rakousko-Uherská výprava

Na cestu se Emil Holub nevydal sám, ale společně s dalšími šesti muži z Rakouska-Uherska, svou manželkou Rosou, se kterou se krátce předtím vzali, a také s bečuánskou služebnou Bellou, která s ním přijela z jeho první africké expedice a nyní bylo načase, aby se vrátila zpět domů.

Jedno neštěstí za druhým

Cesta do Afriky probíhala poměrně klidně, ale problémy nastaly ihned poté, co loď dorazila k břehům Kapského Města. Na jejich vybavení bylo uvrženo vysoké clo, na které neměl nikdo z výpravy peníze. V Kapském Městě se proto nedobrovolně zdrželi celé čtyři měsíce, než se celá situace vyřešila. Expedice tedy začala až v létě roku 1884 a až o celé dva roky dorazili k řece Zambezi. V té době již expedice byla chudší o tři členy. Dva z nich bohužel podlehli malárii, třetí byl vyslán zpět do Vídně, aby dohlížel na náklad.

Když expedice vstoupila na území Mašukulumbů, které dosud žádný Evropan nenavštívil, byl na Holubův tábor vykonán útok, při kterém přišel o život další člen jeho výpravy a expedice přišla o veškeré zásoby i vybavení. Navíc byly zničeni a odcizeny také Houbovy vědecké záznamy. Nezbývalo tedy nic jiného, než se vydat zpět do přístavu a následně vyplout do Vídně. Domů se Emil Holub se svou ženou a přeživšími členy expedice vrátili v září roku 1887.

Třetí africká výprava se již bohužel nikdy neuskutečnila

Přestože druhá cesta do Afriky nebyla tak úspěšná a pokazilo se během ní mnoho věcí, Emil Holub i přesto dokázal nasbírat dostatek přírodovědného i etnografického materiálu a uspořádal hned dvě velké výstavy, kterých se zúčastnilo téměř 200 000 lidí. Jeho cestovatelský duch ho ale stále neopustil a plánoval se do Afriky podívat ještě potřetí. Jeho zdravotní stav mu to ale bohužel již nedovolil. Během pobytu v Africe totiž překonal malárii a další tropické nemoci a po roce 1900 se u něj projevila také rakovina.

Emil Holub zemřel 21. února 1902 a byl pohřben na Vídeňském ústředním hřbitově. Jeho žena Rosa zemřela až v roce 1958 a byla pochována společně s ním. Zbylé věci po svém choti věnovala jeho rodným Holicím.

Zdroj textu: www.holubovomuzeum.cz, www.stoplusjednicka.cz

Zdroj foto: www.freepik.com