Všichni jste jistě viděli americký velkofilm Titanic, který v roce 1997 vtrhl na plátna kin, a kromě oblíbenosti u fanoušků si vysloužil i celou řadu oceněni od kritiků. Díky filmu Jamese Camerona máme představu o tom, co se v onen osudný den 14. dubna 1912 v ledových vodách Atlantiku stalo. Co když to ale vše bylo trochu jinak, než jsme si doposud mysleli?
Největší parník světa, který rozhodně nebyl nepotopitelný
Titanic byl obrovský zaoceánský parník třídy Olympic, který byl své době tím vůbec největším parníkem světa. Loď měla sloužit nejenom k převozu osob, ale také pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Ovšem jak již všichni víme, Titanic ztroskotal během své první plavby a při této nešťastné události zemřelo 1 500 lidí. V té době se jednalo o nejhorší lodní neštěstí a tato tragédie změnila celý svět.
Tragické potopení Titanicu
14. dubna 1912 se Titanic plavil vodami Atlantského oceánu, když náhle narazil do ledovce a zbytek příběhu již všichni bohužel dobře známe. Jak se ale ukazuje, o samotné srážce nemáme tolik informací, abychom mohli s určitostí prohlásit, že obrovský parník do ledovce skutečně narazil pravobokem. Protože trosky Titanicu leží na mořském dně v hloubce 3,8 kilometrů, nebylo v době těsně po jeho potopení možné trosky z mořského dna vytáhnout.
K jejich hledání v té době neexistovaly spolehlivé metody ani přístroje a pak přišla druhá světová válka. Technologie v té době ale zkrátka k tomuto úkonu nestačily a trosky se navíc našly až v roce 1985. Naštěstí doba pokročila a my díky moderním technologiím můžeme trosky lodi alespoň zmapovat s pomocí miniporek a skenerů.
Minoponorky se skenery společnosti Magellan Ltd zmapovaly každý centimetr vraku
Přesně to v roce 2002 udělala společnost Magellan Ltd, jež se na hlubinné mapování specializuje. Z více jak 750 tisíc snímků lodí se následně sestavil realistický 3D model a odborníci tak mají možnost, podívat se na trosky Titanicu zblízka. Samotné mapování zabralo zaměstnancům přes 200 hodin a doposud se tak jedná o největší podmořské snímkování v historii.
Vrak lodi se totiž nesmí poškodit a skenery musí skutečně zachytit každý čtvereční centimetr. Když si představíte, že toto přesné snímkování probíhá v hloubce téměř čtyř kilometrů, kde se navíc vyskytují proudy bahno a další nepříjemnosti, jedná se skutečně o pozoruhodný projekt.
Výsledný 3D model nám přinese odpovědi
Právě 3D model Titanicu nám tak může osvětlit řadu detailů, které o samotném potopení a hodinách, které mu předcházely, nevíme. Ukáže se tak kupříkladu, zda parník skutečně narazil do ledovce pravobokem lodi, jak se všichni domníváme – zejména kvůli řadě filmových a televizních zpracování. Schválně se znovu podívejte na film. Kromě těchto odpovědí nám ale 3D model Titanicu přináší i další věci. Kupříkladu pomůže zachovat odkaz ohromného parníku pro budoucí generace. Vrak na mořském dně se sice stále nachází, ale mořská voda a mikroorganismy pracují na jeho zkáze.
Jaké odpovědi nám 3D model Titanicu nakonec přinese, ještě není zcela jasné, ale rozhodně se máme na co těšit. Uvidíme, jaká překvapení si pro nás vrak přinese. Už nyní je jasné, že díky zkoumání vraku došlo k očištění jména prvního důstojníka Murdocha. Murchod, kterého si jistě pamatujete i z amerického velkofilmu, totiž ve skutečnosti nemohl za nespuštění posledního záchranného člunu. Jeho spuštění na vodu totiž bránil člunový jeřáb, který se po nárazu parníku na ledovec vzpříčil.
Zdroj foto: www.freepik.com
