Kdo z vás už někdy viděl jezero, ve kterém je voda jako jahodový koktejl, má sytě růžovou hladinu, nebo jezero, které připomíná obří kaluž krve. Na první pohled to vypadá jako dílo grafika, který se tak trochu utrhl ze řetězu, jenže podobná místa skutečně existují. A za jejich neobvyklou barvou většinou nestojí žádná chemická havárie, ale drobné organismy, slunce a pořádná dávka soli.
Stačí změna počasí a celé jezero může během několika týdnů vypadat úplně jinak. Někde růžová barva zesílí v horkém létě, jinde po deštích skoro zmizí. Příroda si zkrátka jede po svém a občas namíchá odstín, který by člověk v obyčejném rybníku hledal jen těžko.
Co způsobuje růžovou vodu?
Kdo čeká, že růžové jezero vzniklo kvůli nějakému zvláštnímu minerálu, bude možná překvapený. Často za tím stojí „obyčejná“ mrňavá řasa Dunaliella salina, které se daří ve vodě pořádně nabité solí. Na ostrém slunci začne vyrábět betakaroten, tedy barvivo, které známe třeba z mrkve. A když se ho nahromadí dost, voda chytne růžový až načervenalý odstín. Žádné čáry máry, jen příroda, která si vystačí s vlastní barevnou paletou.
Řasa ale není jediná, kdo umí vodu takhle vybarvit. Podobnou službu odvedou i některé bakterie a archea. V extrémně slaných jezerech se jim daří, zatímco spousta jiných organismů by tam měla pořádně těžký život. Jejich pigmenty jim pomáhají zvládat ostré slunce a zároveň dodávají vodě barvu, která občas připomíná jahodový sirup nebo červené víno. A protože se počasí i složení vody mění, mění se někdy i samotné jezero. Jednou září růžově, jindy je jeho barva mnohem méně výrazná.
Barva přitom není jednou provždy daná. Za horkých a suchých dnů se voda odpařuje, sůl se koncentruje a mikroorganismy mají jiné podmínky k životu. Po vydatných deštích se zase jezero může naředit sladkou vodou a jeho odstín zeslábne. Někdy je rozdíl tak výrazný, že byste stejnou vodní plochu na dvou fotografiích sotva poznali.
Kde najdete jezera jako z jiné planety?
Nejznámější je australské jezero Lake Hillier, jezero, které by člověk na první pohled klidně považoval za obarvené. Voda má výrazně růžový odstín a vedle modrého oceánu a zeleně okolních lesů vypadá jako z úplně jiného světa. O barvu se stará pestrá směs mikroorganismů, jenže určit, kdo z nich má na svědomí největší díl téhle podívané, není tak snadné. Vědci v jezeře objevili hned několik druhů, které se na jeho neobvyklém vzhledu mohou podílet.
Růžovou vodu uvidíte také v senegalském jezeře Retba, kterému se přezdívá Lac Rose. Místní ho znají nejen díky barvě, ale i kvůli těžbě soli. Právě v suchých a horkých měsících bývá voda nejvýraznější, protože se odpařuje a sůl se v ní hromadí. Jakmile přijdou deště, odstín může ztratit na intenzitě. Růžová hladina tu zkrátka není stálou kulisou. Příroda si ji mění podle vlastních pravidel.
Znamená červená voda znečištění?
Ne nutně. Přirozené růžové nebo červené zbarvení může být výsledkem běžných biologických procesů a samo o sobě neznamená, že do jezera někdo vypustil chemikálie. Zároveň ale platí, že podle barvy vody nelze spolehlivě poznat, zda je bezpečná ke koupání. Některé vodní květy totiž mohou vytvářet škodlivé látky a podezřele zbarvenou vodu není dobré automaticky považovat za neškodnou.
Podoba růžových jezer se navíc může měnit i kvůli zásahům člověka a změnám klimatu. Roli hraje hospodaření s vodou, odčerpávání vody i těžba soli. Některá australská jezera v minulosti o své typické zbarvení přišla nebo ho výrazně ztratila. Za neobvyklou barvou tedy nestojí jen samotné mikroorganismy, ale také citlivá rovnováha celého prostředí.
Růžové jezero zkrátka není žádná přírodní dekorace, která bude vypadat pořád stejně. Je to živé prostředí, kde se potkává slunce, sůl, voda a drobní obyvatelé.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: science.nasa.gov, nationalgeographic.com, nature.com
