Problematika tání ledovců je ve společnosti dobře známá. Pokud i vás zajímá, za kolik let se znatelně zvýší hladina moře a kdy roztají ledy na Antarktidě, máme pro vás odpovědi.
Základní informace o Antarktidě
Antarktida je nejjižnější bod na naší planetě a také ten nejméně obydlený kontinent. Nachází se na ní 90 % veškerých pevninských ledovců na zemi a je téměř o polovinu větší než Evropa. Téměř celou její plochu tvoří ledový štít a ze všech stran je obklopena oceány.
Historie Antarktidy
Zajímavé je, že před 100 miliony let byla Antarktida pokryta tropickými pralesy a obývali ji teplomilná zvířata. Dokonce se v sedimentárních ložiskách našly pozůstatky dinosaurů. Když před přibližně 40 miliony let nastalo globální ochlazování, začala se Antarktida postupně zahalovat ledem.
Vliv globálního oteplování
Zatímco za vznikem Antarktidy tak, jak ji známe dnes, stálo globální ochlazování, dnes se mění před očima z důvodu globálního oteplování. Právě nejjižnější část naší planety je tou, která vlivem zvyšující se průměrné teploty vzduchu a oceánů taje nejrychleji. Přestože se o tání ledů na Antarktidě dobře ví a vědci ho neustále monitorují, překvapilo je, jakou rychlostí se to děje. Rychlé tání ledovců na jižním pólu je strašákem pro celý svět.
Proč tání ledovců na jižním pólu ovlivňuje celý svět?
Antarktické ledovce v sobě obsahují 90 % zásob pitné vody. Čím rychlejší bude jejich tání, tím dříve bude celý svět čelit krizi s nedostatkem pitné vody. To ale není tím jediným problémem, který tání Antarktidy přináší. Ruku v ruce s táním ledovců jde také postupně zvyšování hladiny moře. V závislosti na tom, jakým tempem budou ledovce roztávat, mohou hladiny moří stoupnout o několik metrů, ale také o několik desítek metrů v budoucích staletích. Pojďme se společně podívat na možné scénáře.
Budoucnost Antarktidy
Pokud by tání ledovců na jižním pólu pokračovalo současným tempem, za deset let by hladina moří stoupla o 25 centimetrů a v roce 2070 dokonce o 100 centimetrů. Místa, která leží na pobřeží v nízkých nadmořských výškách, by tak čelila skutečné katastrofě. Budoucnost Antarktidy je závislá na tom, jakou rychlostí bude globální oteplování postupovat.
Scénář podle Pařížské dohody
Kdyby se podařilo úroveň oteplování udržet do 1,5 °C oproti teplotě před průmyslovou revolucí, ledovce na jižním pólu by sice mizely, nicméně pomalu a Antarktida by mohla existovat celá staletí. S tímto pomalým tempem oteplování počítá také Pařížská dohoda. Aby ovšem vyšla, je nutné do roku 2023 snížit emise o 50 %.
Scénář počítající se středním oteplením
Pokud by se nepodařilo emise snížit a oteplování udržet pod 2 °C, počítají vědci s druhým scénářem. Podle něj by mohla teplota narůst o dva až tři stupně Celsia a hladina moří by v budoucích stovkách let neustále stoupala.
Nejhorší možný scénář
Vždy je ale nutné počítat také s tím nejhorším, což je scénář, jenž je založen na tom, že oteplování překročí hranici 3 °C. V takovém případě by planetu čekal kolaps, neboť by k roztání celé Antarktidy stačilo pár století a celá by mohla zmizet z povrchu zemského již ve 23. či 24. století.
Tání ledovců na Antarktidě má negativní vliv na celou planetu a rozhodně neovlivní pouze přímořské státy s nízkou nadmořskou výškou. Protože se na jižním pólu skrývá ohromná zásoba pitné vody, kromě záplav a zvednutí hladiny všech světových moří, hrozí celosvětový kolaps. Pozastavení emisí je tedy v zájmu každého z nás.
Zdroj textu: plus.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org
Zdroj foto: www.freepik.com
