Oblíbili jste si kolektivní míčové sporty a mezi nimi i házenou? Zajímá vás, kde se tento sport vzal a kdo ho může hrát? Pak čtěte dál, najdete tam odpověď na všechny vaše otázky. A možná i něco navíc.
Okénko do historie
První zmínky o házené spadají do období kolem roku 600 před naším letopočtem, najdeme je v pověsti Odysea. Nešlo o běžnou házenou, ale hru, která ji připomínala. Podobně tomu bylo i ve středověku, kdy si dvorní dámy a rytíři oblíbili podobnou aktivitu. Průkopníkem házené se stal až dánský sportovní šermíř a střelec Holger Nielson, který je držitelem tří olympijských medailí z Letních olympijských her 1896 v Athénách.
Zatímco původně míčové hry sloužily jako forma zábavy, obřadu a u dětí jako příprava na dospělost, dnešní podoba házené vznikla prolínáním různých míčových her oblíbených napříč Evropou. Učitelem tehdy byl v Dánsku už zmíněný Holger Nielson, který v roce 1906 vydal prvního Průvodce házenou, který dodnes tvoří základ pro pravidla hry. Už v té době se tak hrálo na stejné branky se stejným počtem hráčů jako v dnešní době.
Když se řekne házená
Když se řekne házená, každý si pod tím může představit něco maličko jiného. Není totiž házená jako házená, existují 3 hlavní druhy házené:
- Klasická házená jako mezinárodně uznávaná varianta, která se hraje zejména v hale. Proti sobě stojí dva sedmičlenné týmy, a to na hřišti, které je o něco menší než u ostatních druhů házené. Má rozměry 20×40 metrů, hrací plochu vymezují čáry – podél delších stran jde o postranní čáry, podél těch kratších o brankové čáry. Hřiště je rozdělené na 2 poloviny, v každé je brankoviště vzdálené 6 metrů od branky. V něm se může pohybovat jen brankář, ostatním je vstup zakázán. Tento druh je součástí olympijských her, kde vás výsledky házené možná překvapí.
- Velká házená, která se hraje na hřišti zhruba 90×55 metrů a proti sobě stojí dva týmy o 11 členech.
- Národní házená, která se také označuje jako česká házená. Hraje se venku a nejrozšířenější byla během 2. světové války.
Kdo může házenou hrát?
Velkou předností házené je skutečnost, že ji může hrát kdokoli. Ženy i muži, děti i dospělí. Navíc se dá hrát jak venku, tak v hale, což z ní dělá univerzální sport do každého počasí. Když k tomu přidáme to, že přispívá k posílení celého těla a rozvíjí týmového ducha, soustředění a rozhodovací schopnosti, máme tu rázem sport, který je vhodný zejména pro mladší generaci. Vyhýbat se mu ale nemusí ani ostatní, házená je totiž příjemnýr, při kterém zapomeneme na starosti všedních dní.
