Proč se v Japonsku lidé dobrovolně nechávají zavírat do malých bytů

Proč se v Japonsku lidé dobrovolně nechávají zavírat do malých bytů

Na první pohled to zní jako bizarní nápad nebo forma moderního sebetrýznění. Bydlet dobrovolně v bytě, kde se sotva otočíte, kde má postel často stejnou funkci jako pohovka, pracovní stůl i jídelní kout. Přesto v Japonsku takové bydlení nevyvolává pobavení ani soucit. Pro mnoho lidí představuje vědomou volbu a někdy dokonce úlevu.

Malé byty, často označované jako micro apartments nebo kapslové bydlení, se staly součástí každodenní reality hlavně ve velkých městech. Tokio, Ósaka nebo Yokohama fungují v úplně jiném rytmu než evropská města, a s tím se mění i to, co lidé od domova vlastně očekávají.

Jak vypadá byt, ve kterém Japonci běžně žijí

Prostor o velikosti deset až patnáct metrů čtverečních v Japonsku nikoho nepřekvapí. Kuchyň tvoří jeden pultík, koupelna připomíná palubní prostor v letadle a úložné prostory se schovávají doslova všude. Ve stěnách, pod podlahou i nad hlavou. Každý centimetr má své místo a funkci.

Na rozdíl od evropského pohledu se ale nepočítá s tím, že byt musí pojmout celý život. Má sloužit hlavně ke spánku, základní hygieně a krátkému odpočinku. Všechno ostatní se odehrává venku, v práci, v kavárnách, knihovnách nebo veřejných lázních.

Malý byt je v Japonsku symbolem svobody

Pro mnoho Japonců znamená malý byt menší zátěž. Nižší nájem, méně věcí, méně starostí. V zemi, kde se pracuje dlouho a intenzivně, lidé často domov nevnímají jako místo, kde tráví celý den. Spíš jako bezpečný bod, kam se vrátí, vyspí a ráno znovu odejdou. Minimalismus zde není trend z Instagramu, ale praktický nástroj. Méně prostoru znamená méně úklidu, méně rozhodování a méně mentálního chaosu. Pro část populace představuje malý byt způsob, jak si udržet kontrolu nad životem, který je jinak extrémně rychlý.

Japonská kultura a mentalita

Japonská společnost klade velký důraz na respekt k prostoru druhých a veřejný prostor tak funguje jako prodloužení domova. Kavárny, čítárny, kapslové hotely, internetové kavárny i veřejné lázně slouží jako místa, kde lidé tráví čas, odpočívají nebo pracují mnohem častěji než doma.

Soukromí se neváže na velikost bytu, ale na pocit klidu a řádu. Malý prostor nepůsobí stísněně, pokud v něm panuje ticho, čistota a jasná struktura. To je zásadní rozdíl oproti západnímu vnímání bydlení.

Jak se v malém prostoru žije dlouhodobě?

Překvapivě dobře, pokud člověk přijme jiný způsob myšlení. Místo hromadění věcí přichází důraz na funkčnost. Každý předmět musí mít smysl a své místo. Pokud ho nemá, jednoduše zmizí. Psychologové upozorňují, že malé prostory mohou některým lidem pomáhat s pocitem přehlednosti a soustředění. Zároveň ale nevyhovují každému. Kdo potřebuje hodně prostoru, ticho a dlouhé chvíle doma, může se cítit svázaně.

Západní svět sleduje japonské mikrobydlení s kombinací fascinace a nepochopení. V době, kdy se byty ve velkých městech zmenšují a ceny rostou, se japonský model jeví jako extrémní, ale funkční odpověď na realitu.

Pro Japonce nejde o oběť, ale o kompromis. Malý byt jim dává možnost žít tam, kde chtějí, pracovat tam, kde potřebují, a udržet si určitý životní standard bez zadlužení.

Zdroj foto: www.freepik.com

Zdroje textu:

  • japan-guide.com
  • theguardian.com
  • bbc.com
  • archdaily.com